Umělá inteligence (AI) se stále více prosazuje ve vzdělávacím sektoru, kde přináší inovativní řešení a nové přístupy k tradičním pedagogickým metodám. Vzdělávání je tradičně založeno na interakci mezi studenty a učiteli, což je proces, který může být díky AI významně optimalizován. AI systémy, jako jsou adaptivní výukové platformy, nabízejí personalizované vzdělávací zkušenosti tím, že analyzují individuální potřeby a schopnosti studentů. Tyto systémy mohou automaticky přizpůsobit obsah a metody výuky tak, aby reflektovaly tempo a úroveň každého jednotlivce, čímž se zvyšuje efektivita učení a angažovanost studentů.
Kromě personalizace má AI potenciál výrazně zjednodušit administrativní úkoly spojené se vzděláváním. Automatizace hodnocení úkolů, správa studentských záznamů a analýza dat o výkonnosti studentů může uvolnit učitelům čas, který mohou věnovat přímé pedagogické interakci a rozvoji studentů. AI také umožňuje rychlou identifikaci studentů, kteří mají potíže, a poskytuje doporučení k intervencím. To může být obzvláště užitečné v prostředích s omezenými zdroji, kde není možné poskytovat individuální přístup každému studentovi.
Navzdory těmto výhodám je zavádění AI do vzdělávání spojeno s několika výzvami a etickými otázkami. Existuje riziko, že nadměrné spoléhání se na technologie může omezit kritické myšlení a kreativitu studentů, které jsou klíčové pro jejich dlouhodobý rozvoj. Dále je důležité zajistit ochranu soukromí a bezpečnost dat studentů, jelikož AI systémy shromažďují a analyzují velké množství osobních informací. Zásadní je také otázka dostupnosti technologie, aby nedocházelo k prohlubování digitální propasti mezi různými sociálními skupinami. Je tedy nezbytné, aby vývoj a implementace AI ve vzdělávání byly prováděny s důrazem na inkluzivitu a etické standardy, aby skutečně přispěly k posílení vzdělávacích systémů pro všechny.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)