Školné je pro studenty poměrně palčivým tématem. Funguje jako motivační prvek, jak říkají jeho zastánci? Nebo svým způsobem odstřihává talentované studenty?
Zavedení školného budí vášně
Zavedení školného na vysokých školách je tématem, které se čas od času vrací do veřejného prostoru a intenzivně se rozebírá.
Naposledy s tímto návrhem přišel poradní orgán vlády – NERV koncem roku 2022. Tehdy jej prezentoval jako jednu z možných cest, jak zajistit udržitelný státní rozpočet. Svůj nesouhlas vůči tomuto postoji však vyslovili bývalí rektoři i tehdejší ministr školství Vladimír Balaš.
Jeho nástupce. Jednoznačně jde o problematiku, která budí nemalé emoce.
Studenti, jichž se má školné potenciálně týkat, o něm často uvažují jako o bariéře, která jim může uzavřít cestu ke studiu. Školné přitom může fungovat jako účinný motivátor. Otevřeně se k této myšlence před časem vyjádřil i současný premiér Petr Fiala, tehdy ještě jako rektor Masarykovy univerzity.
Školné studenty motivuje
Školné má reálně možnost samotným studentům změnit náhled na studium. Při spojení s konkrétní finanční částkou si řada z nich uvědomí, že vzdělání má charakter určité investice, která se jim do budoucna vyplatí.
Zavedení školného by tak jednoznačně nemělo být jen samoúčelným „strašákem“. Školné nemůže být pro studenty likvidační a v odůvodněných případech je samozřejmě nezbytné nastavit účinné mechanismy, které povedou ke snížení finanční zátěže.
Podobný systém využívá i Evropská akademie vzdělávání, která je postavena na intenzivní interakci se studenty a vyžaduje po nich velkou míru osobního zapojení. Školné tak do tohoto principu velmi účinně zapadá. Nicméně Evropská akademie vzdělávání umožňuje využití propracovaného systému bonusů a stipendií. Díky tomuto systému je naše studium přístupné všem, kteří mají chuť se vzdělávat.
Zdroj: Evropská akademie vzdělávání (European Academy of education)