Adaptivní učení představuje moderní přístup ve vzdělávání, který využívá technologie a personalizaci, aby zohlednil individuální potřeby a schopnosti každého studenta. Základem adaptivního učení je myšlenka, že ne všichni studenti se učí stejným tempem nebo stejným způsobem. Tradiční školní modely často sledují jednotný přístup, kde se všichni studenti učí stejný obsah stejnou rychlostí, což může vést k tomu, že někteří studenti zůstanou pozadu, zatímco jiní se mohou nudit. Adaptivní učení se snaží těmto problémům předcházet tím, že monitoruje pokrok studentů a přizpůsobuje učební materiály jejich individuálním potřebám.
Technologie hraje klíčovou roli v adaptivním učení. Pomocí algoritmů a analýzy dat mohou vzdělávací platformy sledovat výkon studenta a identifikovat oblasti, ve kterých má student potíže nebo naopak exceluje. Na základě těchto dat mohou být studenti směrováni k dalším cvičením, vysvětlením nebo výzvám, které jsou přizpůsobeny jejich aktuální úrovni znalostí a učebním stylu. Například, pokud student opakovaně chybuje v matematických úlohách na určité téma, systém může poskytnout dodatečná vysvětlení nebo doporučit jiné výukové materiály. Naopak, pokud student danou látku zvládá bez problémů, může být systémem vybízen k pokročilejším úlohám.
Výhody adaptivního učení jsou zřejmé: zvyšuje efektivitu vzdělávacího procesu, zlepšuje zapojení a motivaci studentů a podporuje rozvoj dovedností na základě skutečných potřeb jednotlivců. Díky tomu se může stát mocným nástrojem nejen ve školách, ale i v profesionálním vzdělávání a celoživotním učení. Nicméně, jeho implementace vyžaduje pečlivé plánování a kvalitní vývojové technologie. Důležité je také zajistit, aby data studentů byla chráněna a využívána eticky. Přestože adaptivní učení slibuje revoluci v přístupu ke vzdělávání, jeho úspěch závisí na schopnosti vzdělávacích institucí a společností efektivně integrovat technologie a pedagogiku.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)